(90. výročí od tragické havárie) České centrum New York pořádá vzpomínkový večer o Tomáši Baťovi, významné československé osobnosti, od jehož úmrtí letos uplynulo 90 let. Na programu je promítání dokumentárního filmu „Tomáš Baťa I.“ a na film naváže komentované pásmo fotografií, ilustrací a dokumentů k Baťovu působení a k jeho kontaktům s USA. Připojeno bude představení nové knihy „Bata across Continents“ o celosvětovém působení firmy Baťa.
Program (bude veden pouze v českém jazyce)
Promítání dokumentárního filmu z roku 1993: „Tomáš Baťa I., o ševci, který dobyl svět“
Film přibližuje významné úseky Baťova života a působení. Kombinuje různé typy zdrojů, vzpomínky pamětníků a využívá filmových dokumentů Národního filmového archivu v Praze i několika zlínských institucí. Scénář a režie Jaroslav Bařinka a Miloslav Kučera. Délka 38 min.
Pásmo fotografií, ilustrací a dokumentů o Tomáši Baťovi
Návštěvníkům bude přiblížena mnohostranná Baťova osobnost. Kromě toho, že vyráběl a prodával na celém světě boty, podnikal ve skoro 40 dalších oborech. Vydobyl si postavení respektované osobnosti československého národního hospodářství. Po devět let zastával úřad starosty Zlína a přebudoval ho v zahradní město. Rozvinul originální soustavu vzdělávání mládeže. Podílel se na vytvoření architektonické podoby Zlína a začal budovat vlastní originální průmyslová a zahradní města v několika zemích Evropy. Po celý život udržoval čilé kontakty s americkým prostředím a své podniky zde zřizoval od roku 1919. Pohyboval se skoro na všech kontinentech.
Tomáš Baťa 90
Narodil se ve Zlíně roku 1876 a spolu s dvěma sourozenci zde založil roku 1894 obuvnický podnik. Zavedením úspěšného modelu plátěné obuvi (1897) získal početné zákazníky, firma prosperovala a už před první světovou válkou patřila do skupiny významných kožedělných podniků v celém Rakousko-Uhersku.
Po roce 1918 se Baťova továrna brzy stala největším obuvnickým podnikem v Československu. V roce 1922 se Baťa odhodlal podpořit vládní politiku deflace (zhodnocení kursu čsl. koruny), překvapivě a razantně snížil ceny svých bot o 50 % a tím získal zákazníky – ovládl trh a stal se československým králem obuvi. Originální soustavou řízení zavedenou roku 1924 (účast zaměstnanců na zisku, samospráva dílen) přebudoval svou továrnu ve výborně řízený a neobyčejně prosperující podnik. Na okraji Zlína vyrostl průmyslový kolos s 20.000 zaměstnanci. Baťa byl nazýván československým Fordem, exportoval do celého světa a vzbuzoval respekt i obavy konkurentů. Od roku 1931 otevíral vlastní obuvnické továrny v Evropě a Asii. V roce 1932 měl své sesterské společnosti, prodejny a továrny v 56 zemích na čtyřech kontinentech, po celém světě zaměstnával 31.000 pracovníků.
Jako starosta Zlína reformoval v tomto městě veřejné školství. Prosadil snížení lokálních daní, tím sem přilákal mnoho podnikatelů a proměnil Zlín v regionální středisko východní Moravy. Rozvíjel programy k pěstování sociálního smíru mezi podnikateli a zaměstnanci a na těchto principech vytvořil fungující příklad v továrně i ve městě Zlíně. V Praze, Brně a Zlíně zanechal stopu jako mecenáš kultury.
Selfmademan Tomáš Baťa dosáhl v Československu postavení přední osobnosti hospodářství i veřejného života, stal se zde největším exportérem a daňovým poplatníkem. Jako globální podnikatel se stal také respektovanou osobností světového hospodářství. Zahynul při havárii svého letadla na letišti v Otrokovicích 12. července 1932. O Tomáš Baťovi se s uznáním vyslovili T. G. Masaryk, Karel Čapek a Ludvík Vaculík.
