Výstava Útěk za svobodou vychází z knihy Ondřeje Kundry Vendulka: Útěk za svobodou (byla přeložena do angličtiny), příběhu nejznámější fotografie holocaustu československých Židů, jenž se odehrává na obou stranách Atlantiku. Expozice mapuje dějinné zvraty v Československu a v USA na pozadí velkých a každodenních událostí. Vedle panelů přímo navazujících na knihu je připraven průřez fotografiemi předního československého fotoreportéra Jana Lukase. Výstavu připravili Helena Lukas, Pavel Štingl a Ondřej Kundra. Hostem vernisáže výstavy Flight to Freedom bude izraelská cellistka studující na Mannes School of Music Tamar Sagiv.
15. 12. 2021 - 3. 3. 2022
Otevřeno: úterý, středa, čtvrtek 13 - 18h
Vernisáž: úterý 14. 12. 2021 v 19h
Registrace na vernisáž zde.
V rámci vernisáže dojde k představení knihy Vendulka: Útěk za svobodou samotným autorem, čtení z knihy a následné debatě.
Známá newyorská cellistka Tamar Sagiv zahraje skladbu Arioso pro sólové violoncello skladatele Jamese Simona (1880-1944), který byl uvězněn v Terezíně a zavražděn v Osvětimi.
Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holocaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografie našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Příběh Vendulky je výjimečný vzájemným přátelstvím s fotografem Janem Lukasem, které symbolicky ztělesňuje ona známá fotografie Vendulky a které navzdory totalitním režimům vydrželo po celý jejich život. Jan Lukas Vendulce pomohl přežít zimu 1944-45, když jí do pracovního tábora poslal svetr. Svléknul jej ze sebe hned, jak si přečetl dopis, který se Vendulce a její matce podařilo propašovat z koncentráku. A Vendulka mu zase pomáhala, když v roce 1965 utíkal z komunistického Československa a uvázl v italském uprchlickém táboře. I později, když se Jan Lukas s rodinou přistěhoval do Ameriky, se podporovali a jejich osudy probíhaly paralelně, blíženecky vedle sebe. Nejde tu tedy jen o příběh holocaustu, jde o víc - o příběh nevšedního přátelství, vzájemné oddanosti. Přitom šlo oběma o život…Jan Lukas Jan Lukas (1915-2006), legenda české fotografické školy, přežil ve své zemi dvě totality. Události moderních československých dějin zrcadlil ve svých stylizovaných reportážních snímcích i portrétech významných osobností. Svůj osobitý autorský pohled uplatnil i po emigraci do Spojených států amerických, kam odešel v šedesátých letech 20. století. Fotil tu každodenní život i významné osobnosti. Přátelství Karly a Šimona Vogelových s mladým fotografem Janem Lukasem začíná už několik let před válkou. V té době ještě Vendulčina rodina žila v Karlových Varech, odkud se přestěhovala do Prahy po násilných akcích sudetoněmeckých aktivistů.Ondřej Kundra Ondřej Kundra (1980) je novinář. Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt, kde vede domácí rubriku. V roce 2010 získal cenu Novinářská křepelka. Je autorem životopisu Medy Mládkové Můj úžasný život (2014), knihy o ruských špionech Putinovi agenti (2016), která byla Českým rozhlasem zpracována do podoby radioknihy a za kterou získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Spolu s Tomášem Lindnerem napsal reportážní knihu Můj syn terorista (2017).
Helena Lukas Martemucci
Helena Lukas Martemucci se narodila v Praze v roce 1950, od roku 1966 žije v USA a Itálii. Získala bakalářský titul v oboru mezinárodních vztahů na Georgetown University a Master of Fine Arts na Pennsylvania State University. V letech 1998-99 strávila rok v České republice v rámci Fulbrightova stipendia. Vyučovala fotografii na Penn State a v institutu Pantheon v Římě. Její nedávná výstava fotografií s názvem „Absent“ byla vidění v galerii Artinbox v Praze v roce 2020.
Pavel Štingl
Pavel Štingl, dokumentarista, režisér, producent a vysokoškolský pedagog Pavel se narodil 16. června 1960 v Praze. Vystudoval katedru dokumentární tvorby pražské FAMU a vytvořil více než sto dokumentárních filmů například o politických konfliktech nebo holokaustu, založených na osobních příbězích. Je hlavním hybatelem projektu na proměnu zdevastovaného nádraží Bubny, odkud odjížděly transporty do Terezína, na Památník ticha Bubny.
Izraelská cellistka Tamar Sagiv studuje na Mannes School of Music.
Související blogové příspěvky
