The Orchestra of the S.E.M. Ensemble ve skladbách Ph. Niblocka, P. Oliveros, Ch. Wolffa, P. Kotíka a J. Cage
Registrujte se ZDE
The Orchestra of the S.E.M. EnsembleHana Kotková, housleLucie Vítková, akordeonPetr Kotík, dirigent
Program:
Phill Niblock: Exploratory, Rhine version "Looking for Daniel" /Průzkum, rýnská verze „Hledání Daniela“, pro orchestr, USA premiéra
Pauline Oliveros: From Unknown Silences /Ze záhadného ticha, Čtyři meditace pro orchestr (1.část), USA premiéra
Christian Wolff: Invisible Terrain /Neviditelný terén, pro housle a orchestr, USA premiéra
PŘESTÁVKA
Petr Kotík: Wednesdays at RW on Spring Street /Středy s RW v ulici Spring, pro housle a orchestr, USA premiéra
John Cage: Five / Pět, verze pro orchestr
Od počátku 70. let 20. století zaujímá S.E.M. Ensemble významné postavení na americké scéně nové hudby, která je též označována jako experimentální nebo avantgardní. Spolupráce SEM a skladateli jako John Cage, Julius Eastman, Morton Feldman a mnoho dalších vstoupila do historie americké hudby konce 20. a počátku 21. století. To platí zejména po založení orchestru The Orchestra of S.E.M. Ensemble v roce 1992 a po vzniku Institutu a festivalu Ostravské dny (2001). 25. října se vrací SEM Orchestra do České národní budovy programem, který uvede díla amerických skladatelů, kteří úzce s Petrem Kotíkem a jeho souborem spolupracovali, jak v Evropě, tak v USA. Jako sólistky vystoupí virtuózní houslistka Hana Kotková a skladatelka a akordeonistka Lucie Vítková.
Bylo to v roce 1998, kdy Phill Niblock (1933) složil pro Petra Kotíka svou první orchestrální skladbu. Tak začal Niblock komponovat pro pro. Exploratory, Rhine version "Looking for Daniel" (2019) je jeho poslední orchestrální skladba a bude poprvé uvedena v USA v plném orchestrálním obsazení.
V roce 1997 sestavil Petr Kotík program festivalu „Hudba výjimečných délek“, produkce prezidentské kanceláře Václava Havla na Pražském hradě. Kotík objednal pro festival novou skladbu od Pauline Oliveros (1932-2016), která zkomponovala hodinovou quasi suitu s názvem Čtyři meditace pro orchestr. Ve Španělském sále v Praze ji provedla 101členná Janáčkova filharmonie s Pauline Oliveros jako sólistkou na akordeon, dirigoval Petr Kotík. Na koncertě v Bohemian National Hall 25. října bude uvedena pouze první část skladby s názvem From Unknown Silences /Ze záhadného ticha (1996). Sólistka Lucie Vítková bude hrát na akordeon značky Titano, který patřil Pauline Oliveros.
Christian Wolff (1934) byl jedním z rezidenčních skladatelů na téměř všech bienále Ostravských dnů od jejich počátků roku 2001. Podobně jako Phill Niblock, Christian Wolff začal komponovat orchestrální skladby poté, když ho o to v polovině 90. let minulého století Petr Kotík požádal. Po vyslechnutí Kotíkovy skladby Wednesday at RW on Spring Street (pro sólové housle a orchestr) na Ostravských dnech 2019 se rozhodl Ch. Wolff napsat též skladbu pro sólové housle a orchestr, opět pro Hanu Kotkovou a Petra Kotíka. Invisible Terrain /Neviditelný terén] (2020-21) - tato kompozice měla premiéru v srpnu 2021 na Ostravských dnech. Hráli Hana Kotková, Ostravská banda a dirigoval Petr Kotík. Skladba byla hodnocena jako jedna vůbec z nejlepších kompozic festivalu.
Wednesdays at RW on Spring Street /Středy s RW na Spring ulici byla složena pro Hanu Kotkovou a měla premiéru na Ostravských dnech 2019. Petr Kotík (1942) pokračoval po premiéře této skladby na její kompozici, a tu dokončil v březnu 2020. 25. října v České národní budově zazní dokončená skladba poprvé. Petr Kotík žije a pracuje v New Yorku, kde řídí S.E.M. Ensemble. Je též zakladatelem a uměleckým ředitelem Ostravských dnů.
John Cage (1912-1992) složil Five v roce 1988 pro festival nové hudby v německém Wittenu. Cage skladbu komponoval s tím, že ji bude interpretovat S.E.M. Ensemble Petra Kotíka. Five provedl soubor ve Wittenu v roce 1989. Verze pro orchestr vznikla v roce 1997, kdy SEM Orchestra koncertovala v Tokiu. Petr Kotík úzce spolupracoval s Johnem Cagem od roku 1964, kdy spolu vystupovali ve Vídni a Praze. Naposledy spolupracovali v roce 1992 na přípravě zcela prvního, kompletního provedení Atlas Eclipticalis Johna Cage v Carnegie Hall.
Soubor S.E.M. Ensemble, založený v roce 1970 Petrem Kotíkem, je nejstarší trvale vystupující americká skupina, která se věnuje nové hudbě. V roce 1992 byl SEM rozšířen na orchestr – The Orchestra of the S.E.M. Ensemble, jehož první vystoupení bylo v Carnegie Hall. Po dobu své existence spolupracoval S.E.M. Ensemble se skladateli jako John Cage, Pauline Oliveros, Julius Eastman, Morton Feldman, David Tudor, Christian Wolff, Roscoe Mitchell, Earle Brown, Maryanne Amacher, Alvin Lucier, La Monte Young, David Behrman, Alex Mincek a mnoho dalších, včetně mladých a začínajících skladatelů.
S.E.M. Ensemble hraje hudbu, která je často nazývána „experimentální“ a kterou je slyšet v mainstreamových koncertech jen zřídka. Otevřenost Kotíkovy dramaturgie, která je typická pro koncerty souboru SEM, je výrazem jeho celoživotního hledání uměleckých a intelektuálních problémů, které považuje za autentické a relevantní. Od poloviny 70. let vystupuje SEM každoročně v newyorské Paula Cooper Gallery, kromě koncertů ve vlastním sále v Brooklynu (Willow Place Auditorium) a dalších newyorských místech, od alternativních prostor po hlavní koncertní sály (Zankel Hall, Alice Tully Hall atd.). SEM dělá pravidelně turné v Evropě a vystupoval také v jižní Americe a Japonsku.Pokud ještě existuje v hudebním světě odvaha, projevuje se u lidí, jako je Petr Kotík ... Kotík [a jeho S.E.M. Ensemble] hráli skladby, nad kterými by marketingová oddělení institucí vážné hudby zbledlo ...
- New York Times Petr Kotík (1942, Praha) je nezávislým skladatelem a hudebníkem. Jako dirigent a flétnista interpretuje vlastní kompozice i díla skladatelů, kteří náleží do okruhu umělců, s nimiž buď přímo spolupracuje, nebo je to hudba historická, kterou Kotík pokládá za důležitou součást vývoje, který směřuje k dílům naší doby. Jeho aktivity byly vždy vedeny úsilím vyrovnat se se současnými uměleckými a hudebními otázkami. Jeho technická vybavenost jako výkonného umělce mu umožňovala realizovat náročné projekty, často považované za nerealistické. Od počátku své dráhy spolupracoval s hudebníky vysokých kvalit, což je jeden z důvodů, proč projekty, které inicioval, uspěly. Je znám jako zakladatel a iniciátor mnoha ansámblů (v Praze to byly Musica Viva Pragensis (1961–1964) a QUaX Ensemble (1966–1969), v New Yorku S.E.M. Ensemble a S.E.M. Orchestra (1970–dodnes), v Ostravě Ostravská banda (2005–dodnes) a symfonický orchestr mladých hráčů ONO (2017–dodnes)) a řady projektů (např. Festival hudby výjimečných délek v roce 1997 v Praze, Ostravské dny (2001–dodnes), Dny nové opery Ostrava (2012–dodnes), Beyond Cage Festival (2012) v New Yorku). Jako skladatel je Kotík autodidakt, i když kompozici studoval – nejdříve u Vladimíra Šrámka, ale hlavně u Jana Rychlíka v Praze (1959–1963), následně na Vídeňské hudební akademii u Karla Schiskeho a Hannse Jelinka (1963–1966). Již v začátcích své kariéry byl ovlivněn myšlenkami a koncepty Johna Cage. K jeho důležitým inspiračním zdrojům se později přiřadila Gertrude Stein, R. Buckminster Fuller a Ezra Pound. Autorova skladatelská tvorba zahrnuje symfonická, komorní i operní díla. Kotík je uměleckým ředitelem Ostravského centra nové hudby, žije a pracuje v New Yorku, kam se odstěhoval v roce 1969 (s častými pracovními návštěvami Ostravy a Prahy).
Hana Kotková poprvé zazářila na českém hudebním nebi v roce 1997, kdy se stala nejúspěšnějším účastníkem Mezinárodní houslové soutěže Pražského jara. Absolventka ostravské konzervatoře (u Vítězslava Kuzníka) a pražské AMU (u Josefa Vlacha, Jiřího Nováka a Ivana Štrause) si své vzdělání doplňovala u věhlasných pedagogů Josefa Gingolda v americkém Greensboro či na Mezinárodní akademii Yehudi Menuhina ve švýcarském Gstaadu u Alberta Lysého. Hana Kotková žije trvale ve Švýcarsku a s touto zemí jsou také převážně spojeny její hudební aktivity. Pro švýcarskou televizi nahrála komplet houslových sonát Eugèna Ysaÿe, dávala mistrovské kurzy na Rencontres musicales v Blonay a v Luganu se zúčastňuje festivalu Martha Argerich Project, kde účinkovala např. s Michailem Pletněvem nebo Lily Zilbersteinovou. Absolvovala rovněž celou řadu turné po Evropě i USA po boku Yehudi Menuhina a Alberta Lysého a vystupuje na vlastních recitálech, nejčastěji s britským klavíristou Simonem Mulliganem. Často účinkuje ve své rodné zemi na významných festivalech. Od roku 2003 pravidelně vystupuje na Ostravských dnech, kde uvedla celou řadu českých i světových premiér. V newyorském Lincoln Center s velkým úspěchem zahrála Ligetiho Houslový koncert a v newyorské Carnegie Hall debutovala se skladbou Riti Neurali Luca Francesconiho. V listopadu 2012 provedla Hana Kotková americkou premiéru kompozice Mortona Feldmana Violin and Orchestra za doprovodu Janáčkovy filharmonie pod vedením Petra Kotíka v newyorském Lincoln Center v rámci festivalu Beyond Cage. Hana Kotková vede svůj „Kotková Ensemble“, se kterým vystoupila na koncertech v Miláně a Turínu na festivalu MITO Settembre musica a se kterým pracuje na multimediálních projektech. Společně s Ivou Bittovou vystoupila v loňském roce na Sydney Festival a za sebou mají společné vystoupení na koncertech v Itálii v Kurtágových Kafka Fragmente. Hana Kotková hraje na vzácné italské housle Ferdinanda Gagliano z roku 1775 a na moderní nástroj, který pro ni zhotovil v roce 1996 pražský houslař Jan B. Špidlen.
Lucie Vítková (1985) je česká skladatelka, improvizátorka a performerka (akordeon, hichiriki, foukací harmonika a step) žijící v New Yorku. Během svého studia kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (CZ) absolvovala studijní pobyty na Královské konzervatoři v Haagu (Nizozemí), Kalifornském institutu umění ve Valencii (USA), Universität der Künste v Berlíně (D), Kolumbijské univerzitě v New Yorku (USA) a na New York University. Ve svých kompozicích se zabývá sonifikací a její improvizace prozkoumávají zdánlivě nesouvisející prvky pomocí interakce zvuku a pohybu. Autorčina nedávná díla byla zaměřena na sociálně-politické aspekty hudby s přesahem do každodenního života či znovuvyužití odpadu za účelem vytváření zvukových kostýmů. Ve svých skladbách využívá kombinovanou notaci sestávající z grafiky, audia, textu či zápisu v notové osnově – snaží se o dosažení co možná největší rozmanitosti ve způsobu zachycení a vyjádření hudebních myšlenek. Autorčina tvorba sahá od DIY kyborg performancí po orchestrální díla. Ve své doktorské práci analyzovala skladby Christiana Wolffa se zaměřením na kompoziční techniky, které mění vztahy mezi hráči a ustanovené hierarchie v hudbě. V roce 2017 byla nominována na cenu Herb Alpert Awards in the Arts v kategorii hudba, obdržela objednávku od uměleckého centra Roulette Intermedium (New York) a v roce 2018 se zde stala rezidenční umělkyní. V New Yorku založila dva soubory – NYC Constellation Ensemble (zaměřující se na hudební chování) a OPERA Ensemble (pro zpívající instrumentalisty). Během své rezidence v Tokiu v roce 2017 studovala hru na japonský nástroj hichiriki pod vedením Hitomiho Nakamury; je členkou Orchestru Gagaku na Kolumbijské univerzitě. Mezi její učitele a spolupracovníky patří George Lewis, Suzanne Cusick, Ellie Hisama, Miya Masaoka, Petr Kotík, Hitomi Nakamura, Teerapat Parnmongkol, Jolana Havelková, Muyassar Kurdi, Haruhiko Okabe, Jaroslav Šťastný, Teodora Stepančić, James Ilgenfritz, Stevie May a Graham Haynes. (Autorka v anglické verzi biografie využívá genderově neutrální zájmena, jejichž použití je však v češtině poněkud problematické; rozhodli jsme se je tedy v překladu nahradit a upozorňujeme na uvedenou skutečnost alespoň touto formou – pozn. překl.)
