Národní české a slovenské muzeum a knihovna v Cedar Rapids v Iowě, která je součástí Smithsonian Institution, dostane do svých sbírek v únoru 2022 unikátní hudební nástroj – cimbál. Byl vyroben v dílně v malé moravské vesničce Kozlovice na severní Moravě a více než 10 let na něj hrál jeden z nejlepších českých cimbalistů, rodák z Uherského Hradiště Petr Gablas, člen folklórní muziky Harafica. Nástroj, jehož pořízení financuje česko-slovenský krajan Bob Petrik, bude nejen výstavním exponátem v muzeu, ale umožní také koncerty cimbálových kapel na americkém Středozápadě a výuku hry na tento nástroj pro mladé generace českých, slovenských i maďarských krajanů.
Ředitelka Národního českého a slovenského muzea v Cedar Rapids Cecílie Rokusek, která přijetí cimbálu a jeho budoucí užití připravuje, k tomu řekla: „Jsme naprosto nadšeni, že Harafica, skutečná cimbálovka z Moravy, bude u nás v Národním českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids ve státě Iowa vystupovat. Považujeme to za velkou čest. Je pro nás jako pro jediné národní české a slovenské muzeum v Severní Americe velmi důležité, abychom kulturní hvězdy 21. století představili naší krajanské komunitě. Nejvíce nás těší, že cimbálovku uvidí naše děti, jejichž generace je naše budoucnost. Harafica patří k tomu nejlepšímu, co se týká historie, kultury a jedinečné hudby, kterou je třeba pro současné i budoucí generace zachovat. Tento kulturní skvost přivítáme zde na americkém středozápadě s otevřeným srdcem. Cimbál, na který se bude během koncertu hrát, se stane součástí naší expozice a bude využíván k výuce dětí i všech dalších zájemců o tento nástroj, který je pro moravskou i slovenskou kulturu tak významný."
Ředitel Českého centra v New Yorku Miroslav Konvalina, který za nápadem cimbálu pro krajanské muzeum v Americe stojí, k tomu dodal: „V současné době podporujeme tady ve Spojených státech živé české a moravské tradice. Příležitost poskytnout muzeu v Cedar Rapids cimbál, který byl vyroben na Moravě a na který do posledních dnů před jeho odesláním do Ameriky hrála jedna z nejlepších folklórních kapel v Česku (a zahraje na něj i v Americe), je příkladem toho, o co usilujeme. S mladými umělci chceme představit to nejlepší, co dali světu mimořádně hudebně nadaní lidé naší země. Jsem rád, že při předání cimbálu zahraje v Cedar Rapids tak skvělý soubor, jako je Harafica, který s tímto nástrojem sklidil v Evropě velké úspěchy a nyní poprvé míří do Ameriky.“
Pan Dr. Robert Petrik, bývalý člen vedení NCSML a bývalý honorární konzul Slovenska na Floridě, který cimbál zakoupil a muzeu v Cedar Rapids daroval, se k jeho umístění v muzeu v Iowě také vyjádřil: „I já jako představitel první generace Čechoslováků narozených v USA jsem nesmírně pyšný na svůj původ. Tento ručně vyrobený cimbál z Moravy bude mít v National Czech & Slovak Museum & Library v Cedar Rapids v Iowě speciální postavení, neboť bude i nadále využíván ke koncertům, ke vzdělávání osob každého věku, a tím i k zachování našich bohatých hudebních tradic."
Na cenný nástroj od tradiční moravské rodinné firmy Holak sídlící nedaleko Čeladné na Moravě hrál cimbalista Petr Gablas na koncertech s filharmonií i na moravských svatbách a vinařských slavnostech a neloučil se s ním snadno:
„Tento nástroj mi přirostl k srdci. Obrovská a pestrá paleta barev, která se na něj může tvořit, je omračující. Hlavně se na tento nástroj můžu kdykoliv spolehnout a vím, že zvukový výsledek bude vždy ten nejkvalitnější. Za sebe i za muziku Harafica bych rád poděkoval paní ředitelce Cecilii Rokusek a panu Bobovi Petrikovi nejen za pořízení cimbálu pro muzeum, ale také za přípravu koncertu v Cedar Rapids, na který se velmi těšíme.“
Cimbály firmy Holak představují v dnešní době nástroje světového formátu. Hrají na ně přední čeští umělci a kapely. Zvuk nástroje, jeho pestrá paleta barev a promyšlená a do detailu precizní mechanika umožnují hráčům doslova kouzlit pomocí hudby bez ohledu na žánr. Není divu, že na tento nástroj už dnes hrají i přední světoví cimbálisté. Pan Vladimír Holiš bohužel 24. srpna 2021 po dlouhé nemoci zemřel. Na jeho odkaz navazuje syn Miroslav, kterého otec do výroby tohoto mimořádného nástroje zasvětil.
Cimbál firmy Holak hrál například ve Státní opeře v Lipsku a v Drážďanech. Poslední velký zahraniční koncert se uskutečnil v roce 2021 v Hamburku. Krásně zněl ve slavné katedrále na Islandu. Hrálo se na něj v Lionu, Lisabonu, Barceloně, Varšavě, Vídni, Kodani, Benátkách a ve Vatikánu při oslavě životního jubilea kardinála Tomáše Špidlíka. V Čechách si zahrál například s Janáčkovou Filharmonií Ostrava, FOK a doprovázel také jednu z písní Karla Gotta.
Petr Gablas, rodák z Traplic u Uherského Hradiště, hraje na cimbál od svých pěti let, kdy se začal učit od legendárního cimbalisty Ludovíta Daniela. Poté vystudoval hru na cimbál na brněnské konzervatoři u prof. Dalibora Štrunce a hudební režii na Akademii múzických umění v Praze. Nyní se věnuje aktivní hráčské a pedagogické činnosti na ZUŠ a na konzervatoři v Brně. Od roku 2005 Petr zastává také funkci uměleckého vedoucího současné cimbálové muziky Harafica, kde zajišťuje dramaturgii a repertoár. V dnešní době působí nejen jako muzikant, ale i jako dramaturg, hudební režisér, producent, dirigent a skladatel. Spolupracuje na domácí scéně s předními špičkovými interprety. K jeho největším hudebním počinům bezpochyby patří projekt Harafica Symphonic. Moravské lidové poezie v Petrově úpravě se v něm chopila cimbálová muzika spolu s velkým symfonickým orchestrem.
Velkou měrou se také podílel na tvorbě muzikálové pohádky O Statečném kováři, která se od roku 2020 hraje v Městském divadle v Brně. Petr pro ni vytvořil kompletní aranže písní Petra Ulrycha.
Z historie cimbálu v České republice
Cimbál patří k nejstarším hudebním nástrojům. S jeho vyobrazením se setkáváme na starých íránských a asyrských reliéfech. V té době šlo o malý a lehký nástroj lichoběžníkového tvaru, který se rozezníval dřevěnými tyčinkami nebo nehty. Prostřednictvím arabských obchodníků se pravděpodobně dostal do Evropy. Nejstarší známé ikonografické zobrazení z roku 1184 je dochováno v katedrále v Santiagu de Compostela.
Cimbál byl zdokonalen do koncertní podoby v Maďarsku, a to již v osmdesátých letech 19. století. Jeho tvůrcem byl Václav József Schunda (původem z Dubče u Říčan). Ten v roce 1874 vytvořil pevný pedalizační systém. Tímto revolučním činem započala éra využívání cimbálu jakožto koncertního hudebního nástroje.
Pokračovatelem a posléze také konkurentem firmy Schunda se v roce 1900 stala firma Bohák, na jejíž nástroje se hraje dodnes. V českém prostředí na značku Bohák navazuje Vladimír Holiš, rodák z Čeladné. Nástroje, které se vyrábí v jeho dílně v malé vesničce Kozlovice, nesou název Holak.
